1.kapitola

30. prosince 2007 v 22:49 | Evellyn
Tady máte první díl k mé povídce - bude to opravdu zajímavé, mohu vám to slíbit... -> menší ochutnávka ->
Mladá dívka seděla na křesle ve svém pokoji. Jmenovala se Lucy. Pokaždé když jí její dlouhé skoro do oranžova vlasy spadly do očí, tak je s narůstající zuřivostí zastrčila za uši a očima hltala každé slovo napsané v knize, kterou držela v ruce. Na jejím hřbetě bylo velkými zlatými písmeny napsáno Harry Potter a Relikvie smrti. Nedalo se popsat jak velké napětí v ní dřímalo, jak strašně byla zvědavá jak dopadne příběh o chlapci s černými rozcuchanými vlasy, kulatými brýlemi které schovávají jeho zelené oči a s jizvou na čele v podobě blesku.

Přes tohle všechno, přes její zvědavost jí ale začínala přemáhat únava a víčka se jí začínali klížit. Po dlouhém přemlouváním samy sebe se odtrhla od knížky, pohlédla na hodinky a s hrůzou zjistila že už jsou 2 hodiny ráno. S unaveným oddychnutím zaklapla knížku, do které vložila záložku, zvedla se z křesla a rovnou bez jakéhokoliv svlíkání skočila do postele. Jakmile dopadla, usnula. Netrvalo dlouho a celou jí pohltil zvláštní sen…
Padala z velké výšky a zem pod ní se nebezpečně přibližovala. Ve vzduchu kolem ní byly postavy s maskami na obličeji. Nikdo se ovšem nepokoušel jí zachránit. Volala o pomoc, ale zem se stále rychleji přibližovala a ona začala ztrácet naději že jí někdo zachrání, když z nenadání se těsně nad zemí zastavila. Bylo to jako kdyby dopadla na průhlednou látku. Vyletěla ještě kousek nad místo kam dopadla a nakonec se zastavila ve vzduchu. Ze shora k ní pomalu začali přilétat postavy které spatřila když se řítila k zemi. Postavili se kolem ní do ní do kruhu a začali šeptat nějaká slova. Najednou stála na nějakém opuštěném hřibově a okolo ní stály postavy a mířili na ní hůlkami. Když se rozhlídla kolem sebe zjistila že stojí na náhrobku, ale než stihla přečíst jméno všechno kolem ní se rozplynulo a ona ležela v pustině a kolem ní zase stáli ty postavy.
Začalo jí to všechno nahánět strach, proto chtěla utéct, ale s děsem zjistila že je spoutaná ke sloupu který stál za ní. Kruh před ní se rozestoupil a dovnitř vstoupila vysoká postava. Nevěděla jestli je to muž, nebo žena, protože kapuca pláště zakrývala tvář. Osoba k ní začala mluvit, ale dřív než osobě něco porozuměla, všechno se rozplynulo a ona se ocitla na nějakém hradě, který v životě neviděla a pochybovala že vůbec stojí někde poblíž jejího bydliště. Byl velmi velký, celý kamenný s mnoha věžemi a věžičkami, které skoro šahali do nebe. Po rozlehlých pozemcích pobíhali lidé oděni jako v předchozím viděním a metali kolem sebe kletby.
"Avada Kedavra" zahřměl někdo za ní. Rychle se otočila, ale to už se k ní blížil zelený paprsek světla. Už věděla co jí to připomínalo, ale uvědomovala si, že jestli je pravda to co si myslí, že teď ve snu se ocitla v posledním dílu Harryho Pottera, tak ten paprsek jí za chvíli zabije…
Dřív než stačila zareagovat paprsek byl již u ní. Ale nezabil ji. Jen proletěl skrz ní a narazil za ní do zdi zámku. Pak se před ní vidění rozplynulo a ona se ocitla jak dlouhá tak široká na zemi v nějakém bytě. Očkem se rozhlídla dokola a se zděšením zjistila že kolem ní stojí přesně takové postavy jako v jejich snech, ve svých hábitech a maskami na obličeji. A k jejímu ještě většímu děsu zjistila že na ní míří hůlkami. Pomalu zvedla hlavu a podívala se nad sebe. Pohlédla do rudách očích ve kterých se jen střídal hněv s nenávistí.
"Kdo jsi a jak jsi se sem dostala?" řekl pomalu muž, který se nad ní nakláněl. Uvědomila si kdo je to. Lord Voldemort. Jež párkrát četla v knize přesný popis jak vipadá, ale nevěděla že naživo je takhle…strašidelný.
"J-já nevím…"hlesla a všude okolo se ozval smích.
"Tak ty nevíš…"začal Voldemort a na pár vteřin se rozesmál také. "Tak to je jasné…mudla…" řekl a hůlkou jí naznačil aby se postavila. Nemohla odtrhnout oči od těch jeho. Nevěděla jak, ale dokonale ji zhypnotizovali. "Tak to bude rychlé, neboj se mudlo…" ušklíbl se jí do očí a namířil na ní hůlkou.
"Avada Kedavra" zahřměl Voldemort a z jeho hůlky vytrskl zelený paprsek světla. Lucy se najednou před očima přehrál celý její život. Když už se loučila se životem, ucítila na hrudi žár. Cítila jak žár zaplavuje pomalu celé její tělo, až celá byla jakoby v ohni. Bylo jí divné, že by tohle dokázala kletba. Ta se ovšem teprve blížila. Když už měl přijít ten okamžik, kdy měla padnout k zemi mrtvá, vytvořila se před ní stěna ze zlatého ohně, který úplně pohltil kletbu. Na vteřinu zeleně zazářil a pak zhasnul.
Pokojem se rozeznělo šeptání. Nikdo si nedokázal vysvětlit, co se to právě odehrálo. Lord Voldemort jen s údivem sklopil hůlku podél těla a s nevěřícím výrazem hleděl na Lucy. Ta ovšem taky nevěděla co se to stalo. Rukou se dotkla místa, kde cítila před chvílí takový žár. Jakmile se dotkla místa, ihned ucukla. Už věděla co způsobilo tu stěnu z ohně. Medailon. Rodinný šperk. Ještě teď byl žhavý.
Dostala ho když byla ještě malinká od své maminky se slovy : Nos ho u sebe a nikdy ho nesundávej. Mnohokrát se ptala čím je ten obyčejný medailon z bílého zlata a se zářivým zlatým G tak zvláštní, ale nikdy se jí nedostala odpověď. Vždy byla odbyta tím, že se to časem dozví. Jednou se ho pokusila otevřít, ale hned pochopila že to už nesmí dělat…
Po otevření se celý dům začal klepat. Zemětřesení pomyslela si Lucy. Pak uslyšela výkřik. Vyběhla z pokoje a cestou zavřela medailon. Vše se uklidnilo. Jen její mamka už nežila. Zabila jí. Zabila jí svou zvědavostí. A s tím musela žít.
"Co si to udělala, že tě má kletba nezabila?"z myšlenek jí vytrhnul ledový hlas. Pohlédla do jeho očí a po zádech jí přeběhl mráz. Jediné na co zmohla bylo pokrčení ramen. "Jak… jak to že to nevíš?!DĚLÁŠ SI SNAD ZE MĚ SRANDU?"zařval na ní Pán zla, až se velký a starobylí lustr nad Lucy zaklepal. V jeho tváři se značil neuvěřitelný vztek. Věděla proč, vždyť byla druhý člověk, kdo přežil jeho kletbu...
Tak to je zatím konec první kapitolky, snad se vám alespoň trošku líbila...pap Bella
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arriel Arriel | Web | 1. ledna 2008 v 15:09 | Reagovat

Pěkníííí fakt moc se mi to líbí dej sem prosím pokračování :-)

2 Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing | 1. ledna 2008 v 15:13 | Reagovat

už se na něm pracuje ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.