1.kapitola - Legenda

4. ledna 2008 v 21:31 | Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing |  Tři sestry
Tady je další moje povídka, snad se vám bude líbit, plánuji jí dlouhou, ale... doufám že to vyjde a nepřestanu v půlce... :) a taky chci říct, že mám nějaké obtížné problémi, které jen tak nezvládám, tak neím kdy se zjeví další díl

Legenda pravý, že až se narodí tři "sestry", které budou nevědomky ovládat pozemské živly - vodu, vzduch a oheň - budou neporazitelné. Budou se být za lásku a budou se obětovat pro své nejbližší, neboť jim jejich srdce nedovolí jen přihlížet, když budou trpět. Jejich neporazitelnost ovšem vznikne, až si nazvájem porozumí a každá budou znát všechny bolístky i radůstky ostatních. Pokud ovšem bude jedna zabita, nikdy se rovnováha živlů nevrátí do rovnováhy a to ani kdyby měla potomky. Pak bude svět zatracen...
"Tak zní legenda můj pane. Ale nikdo neví, kde ty dívky jsou, nebo jestli už dávno nezemřeli, či zda se narodili, nebo teprve mají." drobný, tlustý muž s roštím na tvářích, dlouhými předními zuby a špinavými blond vlasy klečel před vysokým mužem, který v dlouhých bledých prstech držel hůlku a v jeho bledém obličeji, orámovaným černými vlasy, se zračil nevýslovný vztek. V jeho očích běhali rudé plameny hněvu a muž před ním se klepal strachy.
"Dobrá, Červíčku... a máš ještě nějaké zprávy? Pro tvé dobro ti doporučuji nějaké dobré..."ozval se muž nad ním svým ledovým hlasem a v obličeji se mu objevil úšklebek, když viděl jak se Červíček znovu rozklepal strachy.
"A-ano, vznešený Lorde Voldemorte... Vím kde jsou Potterovi i s tím jejich malým děckem..." vymáčknul ze sebe a na tváři se mu rozlynul úsměv, když viděl jak jeho pán se usmál. Jeho pohled byl najendou vyrovnaný a dá se říct šťastný. Ihned ze sebe vykoktal kde bydlí a uvnitř ho hřál pocit, že zatím žije... zatím...
"Dobrá Červíčku... to jsou velmi dobré zprávy. Tak tedy... jdu to zkončit!"nečekaně se rozesmál až naskakovala husí kůže. V očích se mu naposledy blískly rudé plameny, poté se zatočil na místě a byl pryč...
Pán zla v tu noc, kdy se vyslech dlouho očekávanou legendu o Třech "sestrách" , přišel o svou moc, když chtěl zabít malé dítě, jehož se týkala také věštba. Jeden musí zemřít, protože oba žít nemohou...
Dny, týdny, měsíce se pomalu vlekly jak šnek, až nakonec přerostly v roky. Některým to tak nepřipadalo, ale Lordu Voldemortovi se tyto roky vlekly opravdu velmi dlouho. Měl v sobě tolik žáště, nenávisti k tomu malému dítěti, které ho připravilo o moc. Nenáviděl jeho matku Lily, která se pro něj obětovala. Nenáviděl svého otce, protože on mohl za smrt jeho matky a také to byl mudla. Jediné co si přál na tomhle světě bylo zabít toho Potterovic spratka, vyčistit svět od mudlovských šmejdů a tím nastolit čistokrevný svět kouzelníků.
Prahnul po chvíli, kdy vysloví ty dvě kouzelná, vražedná slova a ten kluk, kterého tak všichni obdivují, padne k zemi a již se nikdy nepostavý. Každý den si představoval ten okamžik, kdy ho zabije. Ale čím víc si to představoval, tím mu připadalo že čas plyne pomaleji a on se snad nikdy nedočká. Trvalo 13 let než se dočkal a znovu povstal. Dlouhých 13 let, než se konečně postavil znovu na své nohy, než mohl bez potíží způsobovat někomu bolest. Tolik let... a konečně, konečně žil a jeho moc se navrátila. Ale čas, kdy se měl naposledy střetnout s Harrym Potterem byl ještě v nedohlednu...
Je to krátký, vím... ale s tím nikdo nic nenadělá ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arriel Arriel | Web | 5. ledna 2008 v 22:34 | Reagovat

Fakt dobrééé,líbí se mi to :-) jen tak dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.