11.kapitolka

22. ledna 2008 v 18:36 | Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing
Tak, narovinu když jsem tuhle kapču začala psát, vůbec jsem neměla představu co v ní bude a jak dopadne... :)

Lucy nic nechápala. Najednou se objevila v těsném objetí v jeho ložnici. Poznala jí okamžitě, protože před krbem byla do klubíčka stočená Nagini. Vipadala tam tak něžně, když se světlo z plamenů odráželo od jejích šupin. Ohromená se rozhlédla kolem. Byla to prvotřídní komnata zařízená do tmavých barev, většinou do zelené. Pokoj byl více méně prázdný až na velkou postel s nebesy, na kterách byl vyšitý velký had - nejspíš vzorem stála Nagini a u krbu stála pohovka s jedním křeslem a stolkem, na kterým byly nějaké přístroje, které nedokázala Lucy identifikovat. Stočila oči zpátky na Voldemorta, který si jí s úsměvem prohlížel. Pozdvihla obočí a ruce si skřížila na prsou a vyčkávala...
"Neposadíš se tu u mě?"zeptal se Voldemort a ukázal k pohovce. Lucy se nepokoušela ani odmítat -stejně by to neprošlo. Přešla až ke gauči na který se posadila. Přišel ji vhod, uvědomila si, jak je velmi ospalá. Najednou Nagini zasyčela a začala se plazik k Lucy. Lekla se a vyděšeně se koukla na Voldemorta.
"Neboj se, líbíš se jí.."řekl jí a něco zasyčel Nagini. Na chvíli se zastavila, ale pak pomalu kývla a plazila se dál k Lucy. "Máš ráda hady?"zeptal se do ticha Voldemort. Lucy kývla na souhlas a nespouštěůa oči z Nagini, která se k ní pomalu blížila. Její oči se zavrtávali do Lucyiných. Nedokázala ten pohled vydržet, proto od nich odtrhla oči a zaměřila se na její vzor na šupinách. Nagini něco zasyčela a Lucy připadalo, jako by sebou Voldemort trhnul. pohlédla na něj a spatřila nerozhodný obličej.
"Co říkala?"zeptala se a pohladila Nagini po šupinách, když se jí začala hlavou usazovat na klíně.
"Nic.. nic zvláštního..."řekl Pán zla a zlostně pohlédl na Nagini.
"Je to vidět z tvého pohledu..."špitla Lucy a zahleděla se do jeho černých očí.
"Chceš doopravdy vědět, co říkala?"zeptal se jí a když odpověděla, tak s velkým povzdychem začal vypravovat. "Už když jsme sem přišli, cítil jsem nějaké vibrace, od její strany. A teď mi řekla... že cítí že jsi... že... že ty by jsi byla vhodná matka pro mého potomka."řekl a s nasupeným výrazem odešel k oknu. Lucy nebyla schopna slova. Pohlédla na Nagini a v jejích očích spatřila jiskřičky pobavení.
Héésskýý sséém ssho nassraláá... Ozvalo se Lucy v hlavě. Udiveně sebou trhla.
"Ona se semnou baví..."hlesla dívajíc se na Nagini. Voldemort s vyjeveným výrazem se otočil od okna a přišel až k nim.
"Co ti říkala...?"zeptal se svým starým ledovým hlasem.
"Err... nic podstatního..."usmála se na něj Lucy a s úšklebkem pohladila Nagini po hlavě.
To je všechno, víc nic ;) Příště... Jo s komentíky.. ;) A omlouvám se za ten jeden jistý zvrat, co je tu ke konci.. sem si to nemohla odpustit :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arriel Arriel | Web | 23. ledna 2008 v 20:08 | Reagovat

Hej tak to je maras! Fakt šupáááá :D mám z toho dobrej pocit, snad to skončí dobře :-) mmmmmmm ..... těším se na pokráčko snad bude co nejdříve :-) nenapínej mě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.