5.kapitola - Hodina lektvarů

20. ledna 2008 v 16:50 | Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing |  Sourozenci až do smrti
Trvalo to hodně dlouho, než jsem hodila pokráčko - vím... :)

Už začalo svítat, když se Emily vzbudila. Protřela si oči a rozhlédla se po ložnici. Hermiona ještě spala, jinak žádné další dívky v komnatě nebyly. Nechtělo se jí vylézt z teplé postele, ale nakonec se donutila. Když se její nohy setkali s kamennou zemí, otřásla se ve vlně zimy a začala hledat boty.
Pomalu se odploužila ke kamnům uprostřed místnosti a pomalými, ospalými pohyby rozdělala oheň a sledovala jeho plamínky, které tančili radostí. Ani ne po pěti minutách ji přestalo bavit hledění do ohně a odešla do koupelny, aby se zkulturnila. Po ránu totiž vypadala vždy hrozně.
Po půl hodině, kdy vyšla z koupelny byla už Hermiona vzhůru. Seděla ospale na posteli a koukala z okna. Emily pochybovala jestli vůbec něco vidí přes závoj hustých vlasů, které jí padali do obličeje.
"Brý ránko.."řekla Emily. Hermiona sebou vyděšeně trhla a na obličeji se ji objevil úsměv. Něco si zahuhlala pod vousy a lehce kývla hlavou. Pak sebou sekla zpátky do postele a znovu usnula. Emily se rozhodla, že jí nechá ještě chvíli vyspat, ale nakonec si to rozmyslela a lehce s ní zadrbala.
"Co jee…. Kterej magor…?"zavrčela Hermiona a ohnala se po Emily rukou, která se tak tak uhnula. Když si uvědomila že jí málem uhodila, rychle se omluvila a rychlostí blesku zalezla do koupelny. Emily skončila v ložnici sama. Po dlouhém duševním souboji se rozhodla, že nakonec půjde sama na snídani. Za hodinu jí začíná první hodina - lektvary. Už se těší, dlouho si už nezamíchala nějaký pořádný lektvar.
Natáhla se po baťohu naplněným učením a pomalým potichým krokem vyrazila po schodech, které ji dovedli do společenské Nebelvírské místnosti. Bohužel tam nebyla sama. U krbových kamen na křesla podřimoval rusovlasý chlapec a vedle něj se právě probouzel černovlasý chlapec s brýlemi nakřivo. Její bratr.
"Ahoj"zašeptala aby nevzbudila jeho kamaráda a vyrazila k východu. Neřešila, jestli ji Harry odpověděl, prostě jen šla pomalu k Velké místnosti. Už z dálky slyšela cinkot příborů a omamnou vůni jídla, která jí bila do nosu. Aniž by si to uvědomila, přidala do kroku, protože ji v začalo kručet v žaludku. Netrvalo moc dlouho a konečně se dostavila do Velké síně, kde se čtyři studentské stoly prohýbali pod tunou jídel. Když ji žáci spatřili, ihned zmlkly a zvědavě si jí prohlíželi. Nechtěla je řešit, proto prošla kolem stolů až k Nebelvírskému, kde si našla volné místo, sedla si a začala jíst. Ticho pomalu ustupovalo a ostatní si jí přestali všímat...
Po vydatné snídani se vydala do sklepení, kde měla být její první hodina lektvarů a vůbec první hodina na této škole. Byla první před třídnou, proto si vytáhla knížku a začala si číst. Po chvíli uslyšela klapání bot a stále se zesilující breptání studentů. K jejímu údivu dorazili všichni zmijozelští, kdyří si jí prohlíželi zhnuseným pohledem a po sléze i Nebelvírští, kteří si ji pro změnu prohlíželi pohledem zvědavím.
"Ticho buďte, jen co vás slyším, už mě bolí hlava"ozval se jízlivý hlas profesora Snape a hned po něm se objevil i on. Rozrazil dveře do učebny a všichni žáci se urychleně nahrnuly dovnitř. Na Emily zbylo jediné místo - přímo v přední lavici proti katedře. Nezbylo jí nic jediného, proto pomalým krokem došla až k lavici, kde si sedla a čekala, až se profesor pustí do řeči.
"Jak všichni víte..."začal z nenadání. "Máte tu novou spolužačku..."ušklíbl se na Emily. "Slečna Potterová k nám dorazila z jedné ze vzdálených škol. Dnes si jí trochu vyzkouším."usmál se jedovatým úsměvem a všichni v učebně si oddychly. "Nemusíte mít strach, vy se tomu taky nevyhnete!"řekl s dalším úšklebkem a sedl si za svůj stůl. Máchl hůlkou a na tabuli se objevil zápis. Emily si ho přečetla a na tváři se jí objevil úsměv.
Veritaserum... mm... nic jednoduššího si na mě vymyslet fakt už nemohl....
Máchnutím hůlky si přivolala všechny potřebné přísady a dala se do vaření. Když už byla skoro u konce, vstal Snape zpoza stolu a začal obcházet okolo kotlíků. Emily připadali některé jeho komentáře opravdu vtipné. Třeba když se zastavil u Harryho.
"Pane Pottere... umíte číst? Víte co je to Veritaserum? Asi ne že... protože tohle je tak akorát slabý čaj..."pobavilo ji to. Jen tak dál, ať si to odskáče za ten včerejšek...
Když se blížil k ní, zmocnila se jí trochu nervozita. Uslyšela šustění pláště a pak kousek od jejího obličeje se objevil jeho a se skoumavým výrazem hleděl na její tekutinu v kotlíků.
"Vida..."zasykl a celá třída se otočila. "Vida, vida... Slečna Potterová má již hotovo..."řekl a mávl hůlkou a vše před Emily zmizelo a kotlík se objevil na Snapeově stole s cedulkou Potterová. "Lituji vás, slečno, jestli-že máte za bratra takového nemotoru, jako je pan Potter..."řekl a s vítězným úšklebkem odešel za svůj stůl. Emily se lehce zčervenala a posadila se za lavici. Ucítila na sobě pohled. Otočila se a střetla se s pohledem Harryho. Byl velmy naštvaný a po chvíli od ní odtrhnul pohled. Ale Emily cítila, že ještě někdo se na ní kouká... Pak ho našla... jeho šedé oči ji naprosto upoutaly...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 awera awera | Web | 28. ledna 2008 v 19:40 | Reagovat

Ze by Draco?

2 Scarlett Scarlett | 28. ledna 2008 v 20:39 | Reagovat

že by, že by??:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.