6.kapitola

11. ledna 2008 v 21:41 | Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing
Ahojeec, tak píšu už sedmou kapču a pls KOMENTY;) Je to krátké... :) sry, ale nějak to je vše, co jsem k tomu chtěla napsat;)

Když nad temným sídlem začalo pomalu vycházet slunce a všechno tvorstvo se začalo budit, odstartoval se koloběh událostí, které se nijak nedali zastavit. Lucy ještě tvrdě spala, ale občas sebou cukla. Její sen jí celou pohltil. Najednou byla v těle lva. Líně se procházela po poušti a bystrýma očima hledala kořist. Nic. Všude jen pustina, nebo nějaký jiný lev se kterým se nechtěla dostat do křížku. Z nenadání jí do nosu praštila vůně krve. Celým jejím tělem projelo radostné zachvění a začala hluboce nadechovat vůni. Srdce jí bylo. Musela se ke kořisti dostat jako první, už dlouho nic nejedla a kdyby jí někdo předběhl, nejspíš by to nezvládla.
Švihla svým tělem a rozběhla se za vůní krve. Čím víc se blížila, tím víc jí v nozdrách lechtala vůně krve, až jí to donutilo k pšíknutí. Z nenadání ho spatřila…
Seděl přikován ke sloupu řetězy, které se kolem něho stále víc a víc utahovali. Bylo vidět že toho má dost. Jediné udeření tlapy a je mrtvý. Jenže Lucy něco překáželo. Okolo něho stálo mnoho lidí v černých hábitech a maskami na obličeji. Okolo jeho bezvládného těla se procházel vysoký muž a něco k němu mluvil. Byl rozzuřený, neboť občas si do něho kopnul či ho udeřil. Za ním se klepala dívka s rezavými vlasy a nádhernými zelenými oči. Její šaty byly roztrhané a polité krví. Nenápadně jí ze zadu přidržovala nějaký osoba v černém.
Pak vše Lucy došlo. To je ona..! Ale jak to, že je v těle lva a sama se vidí. A tohle celý byl sen, než skončila u nohou Voldemorta. Dál už nehodlala sledovat celý výjev, chtěla se ocitnout znovu ve svém těle. Ve svém lidském těle. Ale nešlo to. Zařvala jak jen nejvíce mohla a lidé před ní sebou vyděšeně trhly. Vysoký muž si vyměnil chladný pohled s jedním z jeho služebníků, pak pohlédl na dívku - Lucy a znenadání se rozesmál, až některým zatrnulo. Přiskočil k dívce, chytl jí kolem pasu a ozvalo se Prásk! Zmizel. On a po chvíli i jeho služebníci. Teď tam je jen ona - lev a on. Je jí vydán na pospast…. Teď nastaly jeho poslední okamžiky… Líným tempem se k němu připlazila a sledovala, jak se klepe strachy. Chtěla to co nejvíce natáhnout, ale z dálky slyšela jak se blíží jiní lvy. Tlapou ho uhodila do obličeje. Zakymácel se a padnul k zemi. Jeho oči ovšem ukazovali, že žije. Byly vystouplé strachy.
Nehodlala to řešit. Dravě se do něj zakousla a pouští se rozezněl výkřik, který vyplašil i ptáky, kteří vyděšeně vzlétly ze stromů a letěli co nejdál. Cítila, jak se jí tělem rozlévá síla, jako by jeho krev znovu napouštěla energii do jejich žil. Cítila se jako znovuzrozená… Jako kdyby jeho duch přestoupil do ní… Hluboko uvnitř cítila chuť pomsty, přestože nevěděla její důvod…
Pak vše zmizelo…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arriel Arriel | Web | 11. ledna 2008 v 22:01 | Reagovat

Páni,fakt pěkné zajímalo mě,jak se to bude vyvíjet dál :-)

2 Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing | 11. ledna 2008 v 22:03 | Reagovat

hned bude pokřáčko... bolí mě pracka, tak neím, ale do půlnoci snad..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.