Kapitola třetí, Nešťastná náhoda

19. ledna 2008 v 21:02 | Istima Lumbo fíreo Sidheag |  A žili spolu šťastně až do smrti
Cítila se poměrně dobře. Byla doma v bezpečí a za týden se měla vrátit do školy magie. Oblékla se a vyrazila na snídani. Zakručelo jí v žaludku. Pousmála se a přemýšlela co si dneska dá k snídani. Na chodbě už málem běžela, kvůli hladu. Byla míchaná vajíčka, další dobrá zpráva, oblíbené jídlo, naložila si ho plný talíř a zasedla, co víc si přát? Navíc se historka o psovi rozšířila po celém sirotčinci, takže se jí nikdo nevyptával na podrobnosti a nemusela nikomu nic vysvětlovat. Dojedla, co jí však překvapilo bylo že i po takto vydatné snídani má pořád hlad. Už ne takový a tak se vydala na hřiště za svými kamarádkami. Hrály školku. Chtěla se k nim přidat, pak si to rozmyslela a zamířila k malému lesíku uprostřed zahrady, sedla si pod nejvyšší strom a naslouchala větru, jak šustí ve stéblech nažloutlé trávy.

Od příhody v lese se jí podivně zlepšil zrak i sluch. I noc byla nějak světlejší, než bývala. Bylo to divné, měla však mnohem víc energie. Kluci hráli hokej. Co kdyby si to s nimi rozdala??? Jedna strana byla oslabená protože jeden z nich byl nemocný. Nebyli to jen kluci ze sirotčince ale i z města nedaleko odtud.
" Hele kluci, si zahraju s váma jo?" "Běž si pro bárbíku andílku" řekl jeden přeslazeným dětským hláskem a zašklebil se." Děti a starý mezi sebou nechcem a ty seš děťátko a ještě ubulená holka"
Lian strnula. Takovou reakci nečekala. Jako malý hádeček se v ní začal svíjet vztek. Napočítala do deseti, pak ještě jednou. Hlas se jí ani nezatřásl při odpovědi. " Tak mě nech hrát a natrhnuti prdel tak, že si do konce života nesedneš a jedině bááááárbínky ti budou dělat společnost.
Rozesmáli se ale nakonec jí tu hokejku dali. Hra byla zábavná, akorát jeden kluk jí pořád fauloval a rozhodčí to naschvál přehlížel. Nebyla vůbec udýchaná ani po 30minutách běhu. Zastupoval jí cestu a štípal, osahával jí a plácal všude možně. Sekal jí hokejkou, jen aby jí znemožnil a vyřadil jí ze hry. Poslední kapka byla, když jí jednou rukou popadl a druhou jí zajel mezi nohy. Poslední kapka do poháru. Zapomněla na hokej, ostatní spoluhráče i to že je všude kolem mnoho lidí. Popadla hokejku a máchla s ní vší silou za hlavu. Ozvalo se tupé lupnutí a pád měkkého, těžkého těla na asfalt. Ruka zvláčněla a pustila jí. Otočila se s neblahým pocitem spočinula na bezvládném těle. Malá loužička se rozrůstala na asfaltu kousek po kousku se rozrůstala až do děsivé velikosti. Udělalo se jí nevolno. Přihlížející se okamžitě sběhli k tragédii. Co mu je? Omámená hrůzou se na nic jiného nezmohla. Ani ne za 5 minut přiběhla jejich ošetřovatelka ze sirotčince. Jak to viděla zbledla, dřepla si vedle něj a zkusila nahmatat tep. Je mrtvý. Lian nemohla promluvit. Knedlík byl až příliš velký. Kyslík se někam vypařil. Hlasem který k ní vůbec nepatřil, vysoukala ze sebe jen čtyři slova " já za to nemůžu". "To už není v mé kompetenci slečno Taylorová, od teď to přebírá policie. Odvětila roztřeseným hlasem ošetřovatelka, sáhla pro mobil a tím rozhovor skončila.
Něco se stalo. Všichni stáli na hřišti tupě na ní zírali, Lian to bylo jedno. Něco se probudilo hluboko v její duši. Hlad a šílenství. Svět přestal existovat.Jen ona a mrtvé tělo. Zavětřila. Vůně byla tak omamná, těžko se odolává. Pomalu se přibližovala k mrtvole. Dřepla si na bobek vedle louže a začala z ní chlemtat ještě teplý nektar života. Pila, ale co se sytila, začínala to být čím dál víc ona. Hlad byl ukojen, škoda jen že jí nevzal s sebou. Musela čelit následkům. Hrobové ticho, vyděšené oči valící se na její ústa po kterých stékaly poslední kapičky rudé tekutiny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing | 19. ledna 2008 v 21:58 | Reagovat

Nádhera, manžílku, fakt se ti to povedlo! sem zvědavá na další kapitolu, ne že ji sem přidáš až za další půl století;)

2 Jasane Jasane | E-mail | Web | 9. února 2008 v 13:26 | Reagovat

Ty jo! Teď na to valim oči jak blázen........a sem upe vedle..............moc krásně píšeš máš fakt talent!!!

3 awera awera | Web | 19. února 2008 v 15:59 | Reagovat

tyyy voe....tak to je sila!!!! Uprymne se klanim....ale trochu mi to pripomina Darrena Shana...mno to je jedno...uz letim na dalsi kapitolu....;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.