Příběh jedné party...

2. ledna 2008 v 13:55 | Evellyn Bellatrix Marvolo Helsing
Nad městem už pomalu zapadalo slunce. Bylo léto a všichni měli takouvou tu dobrou náladu, kterou jen tak něco nezkazilo. Ale bohužel, jeden človíček v tomto městě neměl dobrou náladu. Byl nešťastný. Den co den vídal člověka, který mohl za smrt jeho dívky. Potkával ho ve snech, na každém kroku viděl, co provedl. Doopravdy byl od něj asi 100 km. A jeho dívka? Ta skončila dva metry pod zemí...
*************
Nastávalo období zkoušek, kdy se každý deváťák snažil do své hlavy narvat co nejvíce znalostí, aby se mohl dostat dál na školu, na jakou chtěl. Každý se učil jinak. Jedni celý den seděli nad sešity a šrotili co své hlavy co nejvíce informací, až se jim o tom v noci zdálo. Ale pak tu byly ještě jedni, kteří se vůůbec neučili. Ale ani do jedné skupiny nepatřila parta : Jarda, Honza, Dana, Kristýna, Šárka a Tomáš. Ty celou dobu ve škole vyváděli všelijaké lumpárny, i po škole, protože někteří z party nebydlely ve městě, ale v sousedních vesničkách, jak by někdo nazval - prdelkách. Všichni byly nerozluční kamarádi, den bez jednoho strácel ten náboj, který každý z nich měl a když se dal dohromady - byly postrach všech učitelů a vlastně všech obyvatel ve městě. Ano, byly. Už nejsou. Ne že by se přestaly kamarádit, nebo je rozdělilo to, že každý šel na jinou školu. Ale tvrdě je ranila smrt jednoho z party.
Předtím než vám budu vyprávět, jak se to stalo, měla bych vám vysvětlit, jak to vlastně všechno bylo, kdo s kým byl jak velký kamarád a mezi kým to jiskřilo. Tak třeba Jarda a Tomáš - to byly opravdu největší čísla party. O hodinách kecali, třeba přes celou třídu, vymýšleli všelijaké blbosti a tak nebylo divu, když se u nich v žákovské objevovala na každé stránce poznámka. Nebo někdy i dvě. Pak tam byl také Honza, ale ten byl dost klidný, málokdy se stávalo, že dostal poznámku. Ale jak se říká, tichá voda břehy mele=c). A nakonec také holky! Dana, Kristýna a Šárka. Trojka jak má být. Všechny, když se rozjely, tak se ostatní za břicha popadaly a válely se smíchy po zemi. Ale když byly v normálu, tak nejvážnější byla Dana, která se někdy chovala jako dospělá, pak Kristýna, která když se vytočila, stálo to zato. Měla totiž opravdu slabé nervy a k tomu byla fakt ujetá... :) A nakonec Šárka. Ale ta nelze popsat. Byla prostě... Když se zdála, že je vážná, že vážně nad něčím přemýšlí, tak na vás najednou vyklopila takovou blbost, až jste to málem pustili do kalhot. A nejlepší kamarádi? Tak opravdu nelepší příklad nejlepších kamarádů byla Dana a Jarda. Ty opravdu o všem mluvili, někdy i zbytku partě zdrhaly,a ž si někteří mysleli že spolu něco mají. A taková Kristýna a Jarda. Jo tak kdyby se mezi ně položilo suché listí, nebo tráva, vsadila bych se o co by jste chtěli, že by ani ne do pár vteřin ta tráva nebo listí chytlo. A jednou se nakonec dali konečně dohromady a tím konečně partě ulevili, od toho jejich flirtování. A ostatní? Ty už se měli všichni stejně rádi. A teď k tomu co se stalo...
Všech 6 kamarádů chodilo do stejné školy, do stejné třídy. Zrovna byly v deváté třídě a do jejich třídy přibyl kluk, kterého nemělo moc lidí v lásce. Moc si věřil, každou holku deptal tím, že se klidně uprostřed hodiny otočil a začal jí hypnotizovat pohledem. Strašně se mu líbila Kristýna, ale neměl potuchy o tom, že má ráda Jardu se kterým se pomalu dává dohromady. A jednou, když přišli do třídy se šťastným úsměvem a ruku v ruce, věděl,že prohrál souboj, který ani nikdy nezačal. Ale věděl, že když neměl příležitost bojovat, bude se alespoň mstít...
A tak jednou vymyslel plán - znásilnit Kristýnu. Trvalo mu to celý měsíc, proto si vybral hned to první co ho napadlo. A tak začal přesně plánovat. Zapojil do toho ještě nějaké své kamarády, aby odlákaly Kristinu partu někam ven a řekli, že Kristina na ně někde čeká a on mezitím si s ní trochu užije. A když konečně přišel ten den, kdy se to všechno mělo stát, byl onen kluk - Martin, strašně netrpělivý a velmi výbušný. A tím se to celé zvrtlo...
Malá přestávka... celá devátá třída se stěhuje do učebny zeměpisu, ve které mají dneska výjimečně třídnickou hodinu. Chodbou se nese veselý povyk party tří holek a tří kluků. Všichni kdo je znaly věděli, že jsou to fakt machři, že je s nimi sranda a že se ani samotného ředitele nebojí, že ze všeho si dělají srandu... i když občas se něco naskytne...
Martin vylezl před třídu, aby viděl co se děje. K němu se blížila Kristina, která se držela za ruku s Jaroušem a jejich parta, která jak bylo vidět měla dost dobrou náladu.
"Zalez do nory, vole a nečum!"zařval přes celou chodbu na Martina Jarda a ukázal na něj jeho prostředníček na kterým se vyjímal velký prstýnek se špičatým hrotem. Celá jeho parta se rozchechtala a tak Martin radši zalez do třídy. Měl toho plné zuby, věděl, že to co si tak plánoval dneska nedopadne, ale napadla ho jiná věc...
Za 45 minut - velká přestávka
Všichni se co nejrychleji vyhrnuly ze třídy, aby nemusely poslouchat třídnické přednášky jejich třídní učitelky. Všichni mířili do hudební třídy, která byla dvakrát větší něž jejich vlastní třída, s velkým podiem vzadu, kde kluci a někdy i holky hrály fotbal, nebo se pošťuchovaly,házeli si s míčkem a vyváděli další a další věci... O této hodině měla Kristina referát na svou oblíbenou skupinu - Billy Talent a tak se připravovala, dělala zápis na tabuli, aby ho nemusela dělat o hodině a taky dělala křížovku, kterou vymyslela včera s partou. Ve třídě byla jen polovina všech žáků. Kristinina parta zase něco vymýšlela na chodbě a ona šla dát cd do rádia, které bylo úplně vepředu u okna ve skříni. Jak se tak pečlivě připravovala ani si nevšimla, že je za ní Martin s děsivým úšklebkem na tváři.
"Nechceš pomoc?"zeptal se a usmál se na ní a už chmatal po cdčku, který měla v ruce. Ale jelikož Kristina ho neměla ani trochu v lásce, snažila se aby nedosáhl na její cdčko a taky aby se dostala z kouta, do kterého jí natlačil. Natlačil jí mezi dvířka od skříňky a zeď. Jediným únikem by bylo útěk přes radiátor, ale než by zvládla na něj vyskočit, on by jí chytil a nepustil jí dal. Ale Kristina se nechtěla jen tak dát a proto se pokoušela od sebe odstrčit ty jeho dotěrné pracky, které už si teď nevšímali jejího cdčka, ale jejího těla. Najednou její cd i s obalem čapl a hodil ho někam za sebe, její ruce chytl svou jednou, silnou pazourou a tou druhou jí chmatal mezi nohy. Jí se to samozřejmě ani trochu nelíbilo a tak ho instinktivně kopla mezi nohy. Najednou se zděsila toho, co viděla v jeho tváři. Tolik hněvu, nenávisti, chuti zabíjet nikdy u nikoho neviděla, ale než stačila domyslet, jak se moc strašně lekla, už letěla na radiátor o který si rozrazila hlavu a poté spadla k jeho nohám. Ale to už si toho všimli i ostatní spolužáci. Slyšela jak někdo řve přes celou chodbu na jejího kluka, že jí Martin rozrazil hlavu o radiátor. Pohlédla nad sebe a očekávala, že uvidí Martina, ale ten už zbaběle zdrhal ze třídy, protože věděl, co by se stalo, kdyby si ho Jarda podal.
Kristina se s obtížemi vyškrábala na nohy za pomoci Dany a Šárky, které už přiběhli jí na pomoc.
"Dělej, pojď, Jarda si chytl Martina, dělej!"šťourali do ní kamarádky a tak se nakonec přemohla a vyšla ven na chodbu. Cítila, jak jí po hlavě teče horký pramen krve, který se vpíjí do jejího trička a slepuje jí vlasy. Dělalo se jí blbě a hlava se jí motala, ale pokoušela se přemáhat, protože už dorazili s holkami ven na chodbu a tam spatřila jak kluci z jejich party a nějací další její spolužáci obklíčili Martina, kterému už teče z nosu krev.
"Co si myslíš že děláš, když házíš s mou holkou o radiátor, ty kokote!" Zařval na něj Jarda a kopl ho do břicha. Dál se to seběhlo rychle. Lítalo tolik pěstí, kopanců, nadávek, že se v tom nedalo vyznat. Párkrát se do rvačky zapojily holky, zvlášť když se k tomu všemu připletli i Martinovy kamarádi. Do téhle doby to bylo zatím dobré.
Ale potom se Martin vymanil ze sevření Jardy a také se tam objevil ředitel a několik dalších učitelů a chtěli vědět co se děje. Kristina se jim to všechno s roztřeseným hlasem pokoušela vysvětlit, ale potom se jí podlomili nohy a ona se sesunula po zdi na zem. Jarda okamžitě pustil Martina a běžel ke Kristině, kterou si položil do náruče a pohladil ji po vlasech.
"Tak uděláte něco s tou její rozbitou hlavou, nebo ne?"zeptal se učitelů, s velkou zlobou v hlase. Jedna z učitelek se otočila na podpatku a uháněla do sborovny, aby se za chvíli vrátila s kufříkem v ruce, aby jí ošetřila. Opatrně jí obvázala hlavu, s tím, že víc nemůže udělat, že by to chtělo k doktoroj na sešití.
Jarda tedy pomohl na nohy Kristině. Ale to co se stalo potom, bylo pro přihlížející jako zpomalený film. Martin najednou vyrazil, odstrčil Jardu asi dva metry od Kristiny a jí chytnul a hodil s ní ze schodů, které sice měli jen 7 schodů…
Kristina padala na hlavu, takže jediné co cítila byl dopad na hlavu a poté už uviděla jen tmu… Všichni se kolem ní shlukly a když z úst ředitele vyšlo "Ona…je mrtvá" tak všichni byly v šoku, Jarda mlátil do dřevěných zdí a po tvářích mu tekly slzy, stejně tak jako Kristininým nejlepším kamarádkám. Nikomu nebylo do řeči, všichni seděli a koukali se na onu dívku, která byla tak oblíbená, plná života… Martin si začal uvědomovat co udělal, ale než se mohl zpamatovat a utýct, Dana a Šárka se najednou postavily a mlátili do něj pěstny, fackami a také kopaly, jak jen mohli. Nakonec když se konečně ostatním podařilo ty dvě od něj odtrhnout, tak ředitel zavolal na policii aby přijeli...
A takhle dopadla jedna parta, která přišla o člověka ze svého středu, kterého měli tak rádi...
Zpátky v realitě
Osoba, o které jsem se zmínila hned na začátku je Jarda. Sedí sám na zádomí, kouká na skály pod sebou, po kterých tak strašně rádi celá parta lezly. Rozhodl se ve vteřině... dávno věděl že život bez Kristiny už nikdy nebude takový, jaký byl. Miloval jí strašně moc a tohle bylo pro něj...
Ani se dlouho nerozmýšlel, postavyl se, roztáhl ruce a odrazil se. Padal 10 metrů, než se setkal s prvním výklekem skály, který ho zasáhl do břicha. Tím se odrazil a nalítl na další o který se bouchl do hlavy. A od té chvíli už nic nevěděl, nic neslyšel a hlavně ho už nic neptrápilo. Viděl jen tmu, ale pak se zdálky ukázalo malé světélko, které se zvětšovalo...a pak...uviděl Kristinu...
Tak snad se vám to líbilo,trochu jsme to rozepsala...a chci vám říct,že tahle parta nikdy neexistovala,nebrala jsem si odnikad vzor,jména jsou opravdu náhodná...Evellyn Bellatrix :-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.